V roce 2011 jsem ukončila třináctiletou etapu systematického putování po světě (ze které pocházejí modře značené cestopisy) a pustila se do dlouho promýšleného psaní knih tzv. cesto-faktopisů o jednotlivých kontinentech, resp. o jiných kulturně-historických celcích světa vně naší euroatlantické civilizace. (Každý rok jedna kniha.) Jako relax při tom podnikám výlety do zajímavých částí Evropy – tam, kde jsem dosud nebyla a kam mě srdce táhne. Obvykle jeden výlet na jaře, jeden na podzim. Jinak během celého roku píšu a současně si tím vždy danou část světa znovu v duchu virtuálně procestuji. Jenže bez občasných opravdových cest do ještě nenavštívených míst bych měla absťák.

Sicílie je úchvatný středomořský ostrov, ležící 3 km od italské pevniny a 140 km od Afriky. Jeji historie, kterou psaly civilizace Řeků, Féničanů, Římanů, Arabů a dalších, tu zanechala množství památek a kulturního bohatství, které navíc doplňuje překrásná příroda, výborná gastronomie a víno.

Palermo
bylo velice poničené bombardováním za 2. světové války a vzhledem k problémům, kterými Sicílie od té doby prošla (korupce, mafie), je to na něm dodnes znát. Do města lze vstoupit dvěma branami. Jednou z nich je Porta Nuova ze 16. století.

Symbolem trojcípého ostrova je tzv. trinacria, trojnožka, na kterou narazíme úplně všude. Pohled na hlavní sicilské město z věže kostela San Giovanni degli Eremiti s pěti orientálními kupolemi.

V Palazzo Reale neboli Palazzo dei Normanni (Normanský palác) má své sídlo regionální vláda. Jeho nejcennější částí je nádherná Cappella Palatina ze 12. století.

Od katedrály, kterou postavili Normané také ve 12. století, a to na na místě arabské mešity, vede ulice na křižovatku se čtyřmi zdobenými domy, která se jmenuje náměstí Quattro Canti. Představuje střed starého města.

Ceněné archeologické muzeum bylo bohužel v rekonstrukci a zavřené. Na některými turisty vyhledávaný morbidní zážitek v kapucínském klášteru s 8 tisíci zachovalými mumiemi bych nešla a tak na závěr ještě radnice s krásnou renezanční kašnou.

ZÁPAD SICÍLIE

Západní památky ostrova jsou méně známé než východní a je to škoda, protože je tu mnoho cenného a krásného.

Mazara del Vallo
je přístav na jihozápadním pobřeží s bohatou historií. Mezi hlavní památky patří Normanský oblouk – zbytek normanského hradu z 11. století, budovy na Náměstí republiky se sochou sv. Víta uprostřed a řada nádherných kostelů.

Marsala
je překrásné barokní město uprostřed hradeb ze 16. století. Její historie sahá ale daleko do minulosti. Dnes je obchodním centrem západní Sicílie s množstvím vinných sklepů a kvůli vínu je vyhlášená. Vinná réva se zde pěstuje už od římských dob a dnes se jedná se o nejrozsáhlejší vinnou italskou i vůbec evropskou oblast. Její slávu založil koncem 18. století anglický obchodník John Woodhouse (už obchodoval s portským v Portugalsku). V Marsale se také legendárně v roce 1860 vylodil Giuseppe Garibaldi a zahájil svou úspěšnou kampaň za ukončení vlády Bourbonů na Sicílii a za sjednocení Itálie.

Z místních pamětihodnosti patří na první místo Palazzo Comunale (Loggia) s hodinovou věží a vedle stojící Duomo (katedrála) s kaplí sv. Jana Nepomuckého. Velkou senzaci způsobil v 70. letech 20. století nález zachovalé lodě z první punské války (3. století př. n. l.), která je vystavena v muzeu na nábřeží.

Trapani
je půvabné barokní město na úzkém poloostrově, s mnoha výstavnými paláci a kostely, za nímž na pevnině ční do výšky 750 metrů hora Eryx (Erice) se stejnojmenným úchvatným starým městem – viz dále. Z vyšky Erice lze naopak dobře vidět jak město Trapani, tak jeho saliny, solné plání.

Výstavnou hlavní třídu ukončuje budova Senátu, dnes sídla zdejší administravy. Z blízkého kostela právě vycházel pohřeb, který vypadal jako záběr mafiánského pohřbu z filmu a podle okolních náznaků jím bezpochyby byl. Moc detailů jsem si nedovolila pořídit. Jednou z budov této ulice je i katedrála. Vjezd do přístavu střežívaly pevnosti.

Erice
je horské město s úzkými tajuplnými uličkami a atmosférou. Vzniklo již pár století před naším letopočtem a v římské době byl zdejší chrám zasvěcen bohyni Afrodítě. Později se dominantou města s mnoha kostely stal monumentální Normanský hrad s Venušiným hradem.

Trapanské saliny
jsou kulturní a technickou památkou. Kdysi tu bývalo více než 60 větrných mlýnů na vysoušení vody a získávání soli.

Segesta
Monumentální řecký dórský chrám v Segestě z 5. století př. n. l. patří mezi nejpřednější památky svého druhu. Má nádhernou polohu na nízkém kopci, která vyniká zvlášť při pohledu z výšky, z blízkého kopce Barbaro s antickým divadlem, které obklopují ruiny dalších někdejších objektů – mešity ze 12. století, hradu ze 13. století. Z Monte Barbaro je nádherný pohled nejen na řecký chrám, ale také na celou okolní krajinu.

VÝCHOD SICÍLIE

Etna
Nejvyšší činná sopka v kontinentální Evropě je vysoká 3343 metrů. Obvod základny sopky (eliptického tvaru) měří asi 210 km. Je to jedna z nejaktivnějších sopek na světě – v podstatě aktivní neustále a někdy výrazněji. Existuje pro ni nejdelší doložený záznam erupcí. Udaná výška je současná a tento údaj se vzhledem k aktivitě sopky stále mění. Etna je sopka typu stratovulkán, ale nejedná se o jednotné sopečné těleso, jakým bylo až do roku 1911. Tehdy byl vrcholek Etny tvořen jen jedním sopečným kráterem. V současnosti jej tvoří čtyři hlavní sopečné krátery a stovky menších parazitických kráterů. Některé z nich jsou ve skutečnosti nové malé sopky vysoké pouze několik desítek metrů, jiné ale až několik stovek metrů.

Taormina
je okouzlující městečko na vrcholu kopce Tauro, s výhledem na Etnu (který za dobrého počasí poskytuje i řecké divadlo, nejproslulejší zdejší památka).

Kyklopská riviera mezi Taorminou a Katánií – Acireale a pevnost Castello
Kyklopská riviera se říká této části pobřeží podle obrovských kamenům v moři, které měl metat oslepený Kyklop Polyfémos z Etny za Odysseem, když prchal se svými muži z jeho zajetí.

Centrum Acireale tvoří náměstí s katedrálou a dvěma bazilikami. Některé domy mají rozkošné zdobné detaily. Pevnost Castello ze 13. století byla postavena na majestátním vulkanickém skalním útesu nad mořem.

Katánie (Catania)
je jedním z nejstarších sicilských měst, i když naprostá většina domů pochází až z doby po ničivé erupci Etny roku 1669 a zemětřesení roku 1693. Obě katastrofy prakticky srovnaly město se zemí. Hlavním stavebním materiálem se pak stala šedá sopečná hornina. Na hlavním náměstí s katedrálou (dómem) stojí radnice a uprostřed náměstí kašna se slonem, který na zádech nese egyptský obelisk. Při procházení městem narazíme na hrad Ursino, pomník skladatele Vincenza Belliniho, zdejšího rodáka, na kostely v proslulé Via Crociferi a v jejím okolí, na římské divadlo, na vykopávky římského amfiteátru, které zabírají polovinu velkého náměstí.

Syrakusy
jsou město s dlouhou, bohatou a dramatickou historií, ležící částečně na pevnině, částečně na malém ostrově. K prohlížení je tam toho hodně. Řecké divadlo pro 15 tisíc diváků patří svým průměrem 138 metrů k největším antickým divadlům. Dionýsovo ucho se jmenuje jeskyně ve vápencovém lomu, dlouhá 65 metrů, vysoká 23 metrů a až 11 metrů široká. Vchod do ní má tvar ucha a vynikající akustiku. Za vlády Dionýsia I. zde bylo zřízeno vězení. K mnoha archeologickým pozůstatkům patří největší sicilský římský amfiteátr či Apollonův chrám. Na konci ostrova stojí hrad Maniace. Na nádherném Katedrálním náměstí je kromě katedrály (dómu) také řada dalších impozantních budov. Arethúsin pramen se šáchory uprostřed vytéká z jeskyně nedaleko moře a je spojen s mnoha pověstmi. Stal se symbolem města.

LIPARSKÉ OSTROVY

Lodě na Liparské ostrovy vyjíždějí z přístavu města Milazzo, na které je z lodě moc pěkný pohled.

Ostrov Lipari
Také jeho hlavní vesnice se jmenuje Lipari a má dvě části. V dolní je přístav s kostelíkem. Uprostřed pevnosti s hradbami se nachází horní město – Akropolis – s mnoha chrámy, normanským klášterem, vykopávkami.