Exkluzivní poznávací zájezdy

nakladatelství cesto-faktopisné literatury

dany@danytravel.cz 602-339-882

Cestování Facebookový profil

Osobní profil

Tisk,TV,rozhlas internet

Kde knihy koupit

CESTOPISY
"DANY GEOGRAPHIC"

"Vzpomínky jsou jediným rájem, ze kterého nemůžeme být nikdy vyhnáni." Jean Paul

SRÍ LANKA A MALEDIVY

Tento zájezd se konal v druhé polovině listopadu 2002

 

 

Ostrov SRÍ LANKA, ležící v Indickém oceánu východně od jižního cípu Indie, patří mezi nejpůvabnější místa na Zemi. Benátský cestovatel Marco Polo jej v knize "Milion" popsal jako vůbec nejkrásnější místo na světě, naše legendární cestovatelská dvojice Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund o tomto ostrově ve své knize "Ráj bez andělů" hovoří podobně, a proslulý britský spisovatel sci-fi Artur C. Clarke byl očarován krásou Srí Lanky natolik, že si ji před desítkami let dokonce vyvolil za místo svého trvalého pobytu.

Srí Lanka (v překladu "Zářivá země") nese tento název od r.1972. Do té doby byla známá pod názvem Cejlon. Srí Lanka je ostrov ve tvaru padající kapky, která měří na délku 433 km a na šířku 225 km, a je tak ještě menší než naše země. Je to přitom ostrov mnoha přírodních kontrastů: stovky kilometrů překrásných pláží se zlatým pískem a palmovými háji na pobřeží střídá hornaté vnitrozemí s horami vyššími než 2500 m, deštnými tropickými pralesy, vodopády, čajovými plantážemi a příjemným horským klimatem. Různorodost krajiny doplňují suché nížinné stepi a malebná rýžová pole.

Ale také pod zemským povrchem Srí Lanky je mnoho krásy - podzemí ostrova vydává už po staletí proslulé srílanské drahokamy a polodrahokamy. (Jsou také na českých korunovačních klenotech).

Dějiny doložené mnoha archeologickými památkami sahají až do 4. století př.n.l. Na ostrově je množství starobylých buddhistických a hinduistických památek. Místní obyvatelé provozují dodnes svá tradiční řemesla a uchovávají své tradiční zvyky a tance. Lidé se na Srí Lance dožívají vysoké průměrné délky života. Možná k tomu přispívá i dva tisíce let staré a dodnes aplikované učení ajurvédy, tradiční indické lékařské vědy. (Centra ajurvédy lze často nalézt také v hotelích. Ajurvédské masáže jsou úplné blaho).

 

 MALEDIVY (v překladu "Říše tisíce ostrovů") leží na "druhé straně" od jižního cípu Indie, než Srí Lanka.  Jejich krása je vyhlášená a zvláště v posledních letech si Maledivy vydobyly postavení špičkové turistické destinace. Maledivy představují souostroví asi 1200 korálových ostrovů, seskupených do 26 atolů.

Maledivské ostrovy jsou malé a vždy jednoúčelově využívané. Na ostrově Malé leží stejnojmenné hlavní město a na sousedním ostrově Hulhule se nalézá mezinárodní letiště. Řada ostrovů (asi 200) je obývána výhradně domorodci, a naopak jiné ostrovy (asi 75) zase slouží výhradně jako prádninové rezorty. Zbývající ostrovy jsou neobydlené. Všechny ostrovy vystupují jen asi 2 metry nad vodní hladinu, a proto jsou Maledivy uvedeny v Guinessově knize rekordů jako "nejplacatější stát na světě".

Ostrovy jsou obklopeny korálovými lagunami. Bohatá podvodní flora a fauna činí z maledivských ostrovů jedno z nejlepších míst pro vyznavače potápění a šnorchlování. Maledivské ostrovy, tropický ráj s bílými plážemi, modrým mořem, tyrkysovými lagunami, a barevnými korálovými útesy a rybkami, byly krásnou tečkou na konci zájezdu, na který všichni vzpomínáme moc rádi.

 

 

SRÍ LANKA

Hlavním městem Srí lanky je Colombo, největší město Srí Lanky a významný přístav. Prohlédli jsme si všechny jeho pamětihodnosti a ohromný dojem na nás udělalo Národní muzeum, hlavně jeho sbírka tradičních ďábelských masek. Stačili jsme se samozřejmě také jako správní suchozemci vykoupat, protože jsme bydleli v přímořském letovisku Negombo.

Na začátku naší okružní cesty po Srí Lance jsme se potěšili s dikobrazí rodinkou:

 

 

 

Pinnawela  je sloní sirotčinec, který byl založen v roce 1975. Tehdy sem přišla první v džungli nalezená osiřelá slůňata. V dnešní době je v Pinnawele více než 65 slonů, včetně
několika zde už narozených sloních mimin. Koupání slonů je oblíbená turistická atrakce. Pomazlení se s malou sloní holčičkou mi naplnilo duši blahem. Nijak se nebála a tím malým chobůtkem si mě důkladně prozkoumala.

 

 

Slavná skalní pevnost Sigiriya ("Lví skála"). Uprostřed zelené džungle stojí 200 vysoký mohutný červený hranatý monolit, který vystupuje z naprosté roviny. Na vrcholu skály leží ruiny královského paláce z 5. století. Tato památka byla v roce 1982 zařazena pod záštitu UNESCO především kvůli fantastickým freskám krásných dívčích postav na stěnách skal.

Bájný palác má dramatickou historii, ale ve středověku upadl v zapomenutí. Z bujné pralesní vegetace byl vysvobozen až po důkladné renovaci, která následovala po jeho
znovuobjevení v polovině 19. století.

 Architektonických a historických atrakcí je zde více. Především je jí "Lví brána" do královského paláce, kterou se prochází mezi dvěma gigantickými lvími tlapami. Ohromný komplex královského paláce zahrnuje i vodní příkop a ruiny mnoha staveb při úpatí masivu, Jsou zde zbytky skalní a vodní zahrady, které byly vybudovány rovněž jako součást paláce. Výhled z obrovské plošiny na vrcholu skály na zelenou džungli kolem dokola a na zahrady u úpatí skály stojí za trochu námahy při výstupu nahoru.

 

 

 

 

 

 

Krajina Srí Lance je velice krásná. Její půvab silně podtrhuje spousta velikých jezer,  která jsou produktem lidské činnosti z doby před více než 2000 lety ! Tehdy byla jezera
budována po celé Srí Lance jako součást projektu zavlažovacího systému pro pěstování rýže. Jako prvé jsme mohli vidět největší jezero Srí Lanky Kalewewa (nejmilejší dílo krále Dathuseny, o jehož smutném osudu jsme si vyprávěli již při prohlídce Sigírie). Tato ohromná vodní nádrž zásobovala tehdy první královské město Anuradhapuru (4. století př.n.l.) 80 kilometrů dlouhým kanálem.

 

 

 

Anuradhapura , založená v roce 380 př.n.l. byla  prvním královským městem ostrova a byla jím skoro 1400 let. V ruinách města s dodnes mnoha zachovalými překrásnými detaily se nacházejí dagoby postavené z malých nepálených cihel, obrovské stupy zvonového tvaru a zbytky bývalých skvostných chrámů a paláců. Buddhistické svatyně jsou uvnitř vždy bohatě zdobené a barevné.

 

 

 

Uprostřed lokality roste svatý strom Sri Matha Bodhi (zvaný též „Bo“), fíkovník, zasazený ve 3. století př.n.l., údajně odnož stromu, pod kterým došel historický Buddha osvícení. Tento strom je považován za nejstarší historický strom na světě. Jeho význam pro srílančany a vůbec všechny buddhisty je nesmírný, a proto je strom obehnán plotem se svatyní, aby se nepoškodil.

 


 Mihintale je další historicky skvost. Je nazýván kolébkou buddhismu na Srí Lance. Na toto místo buddhismus pronikl ze sousední Indie v r.247 př.n.l. Buddhismus sem přinesl ve 3. století př.n.l. Mahinda, syn indického císaře Ašoky.  Chrámy a další významné památky Mihintale  se nalézají na vrcholu kopce, kam vedou četná, na sebe navazující schodiště (celkem 1200 schodů). Z vrchu se tak navíc nabízí úchvatný výhled.

 

 

 

 

 Nejvyšší kamenná socha stojícího Buddhy na Srí Lance se nazývá Buddha Aukana. Pochází z 5. století, z doby krále Dathuseny. Vyznačuje se tzv. transparentním oděvem. Pravou ruku má v pozici „ahisha mudra“, to znamená, že přeje mnoho štěstí.

 

 

 Polonnaruwa byla druhým hlavním městem sinhálského království, po dobytí Anuradhapury v 10. století. Dnes představuje majestátní a značně zachovalé pozůstatky královského města. Nachází se zde mnoho náboženských staveb buddhistických i hinduistických, paláce, knihovna, sídelní centrum s audienční síní pro schůzky "parlamentu".

 

 

 


 Asi nejznámější památkou Polonnaruwy je jeskynní svatyně Gal Vihara, do jejíž jedné
žulové stěny byly vytesány čtyři nádherné sochy: Buddha meditující, sedící, sedmimetrový stojící a čtrnáctimetrový ležící. Buddha sedící a meditující vypadají podobně. Jsou to spíš názvy pro rozlišení. Jeden je venku a druhý uvnitř ve svatyni za mříží.

 

 

 

 

 A také byl u Gal Vihary miloučký malý pejsek a nádherná příroda všude okolo, kam se člověk podíval.

 

 

 

 Pro „kulturní trojúhelník“ mezi Anuradhapurou, Polonnaruwou a Kandy je typický výskyt uměleckého řemesla, zejména dřevořezby. V dílnách se pracuje s různými druhy vzácných dřev. V přilehlé prodejně dřevořezbářské dílny, kterou jsme navštívili, jsme procházeli rozlehlými halami, které nádherným zbožím překypovalo. S prázdnou, myslím, nikdo neodešel.

 



 Dambulla je cenný jeskynní klášter z přelomu 2. a 1. století př.n.l. (památka UNESCO). Efektní část u silnice budí sice ohromný dojem, ale to cenné leží až na vršku, kam je třeba vystoupat, jako tomu je tady skoro vždy. Cestou nahoru jsme se potěšili s opičkami a opět krásnými výhledy.

 

 

 

 

 Vlastní starý klášter nahoře se skládá se z pěti oddělených jeskyň (největší je přes 50 m dlouhá a 6 m vysoká). Jejich stěny a strop jsou pokryty zachovalými freskami a nalézá se v nich
celkem 150 soch, především Buddhy v různých pozicích, včetně 15-ti metrového ležícícho.

Také exteriér kláštera je velice působivý, protože klášter je umístěn pod obrovským skalním převisem. K jeskyním ve skále byla přistavěna bílá čelní stěna s otevřenou chodbou.

 

 

 


 Mezi městy Matale a Kandy se nachází několik zahrad, kde se pěstuje proslulé koření (hřebíček, kardamon, skořice, pepř, vanilka, citronela a další). Samozřejmě, že jsme také jednu navštívili. Vyposlechli jsme si zajímavé povídání s mnoha ukázkami, včetně sugestivního výkladu o „zázračných“ produktech, které zde vyrábějí.

 

 

 

 Aluvihara je další skalní klášter, který rozhodně stojí za shlédnutí. Mají zde knihovnu se starými spisy na materiálu „ola“, tj. na listech palmy talipotové, na které se kdysi psalo. A bylo to právě zde, v tomto klášteru, kde byl sepsán tzv. pálijský kánon = prvý soupis Buddhova učení. Do té doby se Buddhovo učení jen ústně tradovalo. Jinak je klášter Aluvihara velice malebný, kouzelně umístěný, fotogenický a podivuhodný. Mezi skalami je ukryto několik svatyň s výtvarným pojetím místy více než originálním. Některé svatyně jsou pomalovány druhy hříchů a tresty, které po nich následují.  Nejrealističtější díla raději neuvádím.

 

 


 Kandy je historická metropole, poslední sídlo srílanských králů, centrum buddhismu, umění a kultury, komerční a turistické centrum střední Srí Lanky. V Kandy se také nachází vůbec nejvýznamnější buddhistická svatyně země, chrám Dalada Maligawa, neboli Chrám Buddhova zubu.  Památka UNESCO.

 

 

 

 Ve městě Kandy a v jeho okolí se po staletí vyvíjely tradiční tance, které se původně konaly jen při obětních obřadech a které lze dnes shlédnout také v podobě strhujícího představení.  Na jeho závěru, stejně jako při náboženských oslavách, které dodnes tradičně probíhají během ohromného červencového svátku Esala Perahera, lze vidět chůzi po řežavých uhlících.

 

 

 

O hotelích během našich cest se nijak zvlášť nerozepisuji, prostě jsou pěkné. Ale někdy je k tomu důvod, jako například v Kandy. Bydleli jsme vysoko nad městem a nad vrcholky okolních kopců. A tak brzy ráno, za ranního oparu, bylo možné z hotelové terasy vidět kolem dokola pohled, který stojí za ukázku:

 

 

 

Botanická zahrada Peradeniya v Kandy, kolem které velkou smyčkou obtéká řeka Mahaveli, patří k nekrásnějším v Asii a na světě vůbec. Byla založena pro potěchu krále v r.1374 a v dnešní době se v ní nalézá na 5000 různých druhů tropických stromů a rostlin, a orchidária. Zahrada je proslulá také tím, že tu bylo natočeno mnoho sekvencí z filmu Most přes řeku Kwai.

 

 

 

 

 

Navštívili jsme Muzeum drahokamů. Naleziště na Srí Lance patří vůbec k největším a nejbohatším nalezištím drahých nerostů na světě. Oproti jiným světovým nalezištím je velkou zvláštností to, že se na Srí Lance v jednom dole běžně nacházejí drahokamy mnoha různých druhů: modré safíry, rudé safíry, růžové safíry, žluté safíry, rubíny, tygří oka, alexandrity, měsíční kameny, akvamaríny, a další. Muzeum předvádí těžbu, broušení a leštění drahokamů a výrobu šperků.
 V okolí Kandy se nachází také několik manufaktur na výrobu tradiční voskové batiky a jednu z nich jsme navštívili. Ukázali nám celý technologický proces postupného nanášení barev a exkurze skončila, jako obvykle, v prodejně:

 


 

 Cestou do města Nuwara Eliya, zvaného "Malá Anglie", kdysi oblíbeného letoviska Britů, ležícího v nádherné horské krajině s čajovými plantážemi, jsme obdivovali půvabnou krajinu. Je třeba ale říci, že Srí Lanka má také báječné obyvatele. Lidé jsou tu neskutečně milí, usměvaví a vlídní. Všechny děti jsou čisťounké, upravené a způsobné. Ještě dlouho po návratu domů jsme ze setkání s místními lidmi měli moc příjemný pocit v duši.

 

 

 

 

 Nuwara Eliya je nejvýše položené město Srí Lanky (1890 m), obklopené čajovými plantážemi. Centrální pohoří je považováno za nejlepší oblast pro pěstování čaje, jímž je Srí Lanka světově proslulá. Cestou do města jsme se proto zastavili na jedné čajové plantáži a továrně na zpracování čaje. Ubytováni jsme byli v hotelu, který také stojí za zmínku - St.Andrews. Je to stoleté koloniálním panské sídlo v tudorovském stylu na kraji města a sám tento hotel je jednou z místních pamětihodností.

 

 

 

 Z procházky městem (na prvém snímku paní prodává betel):

 

 

 

 Na Srí Lance opravdu chodí ženy takto krásně oblékané a není proto divu, že jsme většina z ženské části skupiny podlehla nabídce nádherných látek v obchodě, do kterého jsme neprozřetelně vešly. Nabídce majitele obchodu, že nám z vybrané látky zdarma do večera ušije pravý kandijský kroj, se odolat nedalo. Oblékla jsem si jej na chvíli o Vánocích (Filípkovi se líbil):

 


 

Výlet do horského národního parku Horton Plains a na "Konec světa". V džípech jsme se vydali na nejvyšší náhorní plošinu v zemi Horton Plains (2134 m), horského národního parku. Příjemná procházka vedla k místu zvanému "Konec světa", kde z výšky plošiny, která v jednom místě ostře končí jak useknutá, se otevírá unikátní výhled na krásnou krajinnou scenérii hluboko dole. Cestou Bakerův vodopád.

 

 

 

 

Cestou z centrálních hor na jihovýchodní pobřeží jsme měli zase co obdivovat. Třeba hinduistický chrám, jehož ústředním motivem výzdoby je epos Rámajáma – o Rámovi, jeho manželce Sittě a opičím králi Hanumanovi. Či vodopád Ravana (v jedné jeskyni nahoře prý Ravana, hinduistický ďábel, opravdu sídlí).

 

 

 

 Přírodní rezervace Yala. Nachází se tu původní vegetace a fauna - suchozemská či obývající velkou lagunu. Pár záběrů ze safari. Ta nejhezčí a nejzajímavější zvířata se bohužel vždy pečlivě postavila do nejhlubšího stínu či byla proti slunci. Viděli jsme dokonce i tři jedince vzácného medvěda pyskatého, kteří se ale okolo nás mihli tak rychle, že na snímky nebylo ani pomyšlení.

 

 

 

 

Pobyt v Yale byl mimořádně příjemný. Náš hotel byl umístěn mezi mořským pobřežím z jedné strany a břehy veliké laguny z druhé strany. Během volného odpoledne jsem nezvolila cachtání se v bazénu, ale vydala jsem se na průzkum okolí. A stálo to zato. Vše navíc vypadalo stále dramatičtěji před blížící se bouří, která se pak nakonec sice nekonala, ale atmosféru vytvořila báječnou.

 

 

 

 

 

 V Yale nám vůbec bylo moc fajn !

 


 

 Hinduistická svatyně Kataragama, zasvěcená bohu války Skandovi, je nejvýznamnější hinduistickou svatyní na Srí Lance, Těší se široké úctě nejen hinduistů, ale také mnoha buddhistů. Nachází se zde komplex chrámů, a mnoho krámků s ovocem a dalšími předměty, které poutníci kupují jako dary pro bohy. Několikrát denně zde probíhají úžasné ceremonie, které lze zblízka pozorovat, aniž by nás někdo při tom jakkoli omezoval. Nejen o slavnostech, ale každý den je tu plno poutníků.


 



 

 Cesta podle jižního a západního pobřeží Srí Lanky. Staré královské město Tissamaharama se nacházelo již na Ptolemaiovské mapě z poloviny 2. století. Procházka kolem chrámové stupy a snímek našeho milého a nesmírně vzdělaného průvodce. Jmenuje se Dudley a je dokonce předsedou sdružení srílanských průvodců (kromě toho členem několika učených institucí).

 

 

 

 

 Nejjižnější místo Srí Lanky se jmenuje Dondra a mají tu, kromě jiného, rozkošně vyzdobený kostelíček.

 

 

 

 Weligama  je proslulá tím, že zde místní rybáři loví ryby v přílivových vlnách velmi osobitým a zajímavým způsobem: do mořského dna hluboko zabodávají dlouhé bambusové tyče a upevňují na ně opěrku pro nohy a jakési sedátko. Odtud loví na udici. Místo v moři a samotný "posez" se pak dědí často po celé generace. Vysloužili si pojmenování "čapí rybáři".

 


 

 

Galle je nejstarší přístav v zemi, a do doby vybudování nového přístavu v Colombu byl také nejvýznamnější. Pod názvem "Tarshis" je o něm zmínka již v bibli. Portugalci byl dobyt v r.1587, Holanďany v r.1640 a Brity a v r.1796. Portugalci zde v 16. století vybudovali přístavní pevnost, ale hlavní zásluhu na dnešní podobě starého města mají Holanďané, kteří pevnost
rozšířili v opevněné město. Staré město, ležící na ploše 35 ha, je uzavřeno impozantními dvojitými hradbami o celkové délce 2,5 km. Jejich strážní věže dodnes nesou holandské názvy. Nejlépe Galle je vidět na zakoupeném leteckém pohledu (prvý snímek).

 

 

 

 Želví líheň v Kosgodě. Krásné srílanské pláže jsou také místem, kam vodní želvy několika druhů chodí klást vejce. Jenže je zvykem místních lidí ihned po takové snůšce vejce z hnízda vybírat, sníst či zpeněžit. Aby želvy nevymřely, potřebují ochranu. Dostává se jim zase od jiných místních lidí, kteří také želví vejce po snůšce vybírají, ale bezplatně je potom odnášejí
do líhně (viz ohrádku jako pískoviště), odkud želvičky po vylíhnutí vypouštějí do oceánu.

 

 


 S kratšími zastávkami cestou okolo přímořských městeček a turistických rezortů na západním pobřeží jsme dojeli opět do Colomba a letecky se přemístili na Maledivy.

 

 

MALEDIVY

Co jsou Maledivy zač, je nejlépe vidět z jednoho zakoupeného leteckého pohledu. Ostrovy jsou tak placaté, že pouze ze vzduchu lze něco takového pořídit.

 

 

 Na Maledivách jsme bydleli na ostrově (turistický ostrov a hotel jedno jsou) Full Moon, patřícího do atolu "Severní Malé" a věnovali se koupání na jedné straně ostrova (příp. v bazénu) nebo šnorchlování v korálech na straně druhé.
 

 

 

  Kromě sladkého nicnedělání jsme nevynechali ani možnosti seznámit se s Maledivami jak pod hladinou (výlet ponorkou), tak také naopak při letu nad ostrovy vyhlídkovým hydroplánem. Na záběrech je i pozoruhodné maledivské letiště a hlavní město Malé. (To jsme si pak ještě celé prošli před odletem, ale to už slunce zašlo).

 

 

 

 

 K O N E C


P.S. Nevěřte vždy všemu, co se píše v českých novinách a časopisech o cizích zemích. Zvlášť povedené bylo například vyprávění jedné naší popové zpěvačky o její touze jet na Srí Lanku za lidožrouty. To patří v mé sbírce „Bláboly o cestování“ k předním kouskům. Zvláště s přihlédnutím k tomu, že zmíněná prý dokonce vystudovala učitelství dějepisu.  Ještě, že neučí ! Vůči Srí Lance to opravdu není fér. V době, kdy se naši předci Praslované ještě tisíc let formovali někde ve východních stepích, žila už na tomto ostrově vyspělá civilizace a existovala organizovaná království. (Viz výše).